Zemřel Miloš Papcun, budeme vzpomínat

V neděli 12. srpna 2018 nás navždy opustil pan Miloš Papcun. Dlouholetý trenér žaček a funkcionář našeho klubu podlehl těžké chorobě. Upřímnou soustrast všem Milošovým blízkým, nikdy nezapomeneme!

12 komentářů: „Zemřel Miloš Papcun, budeme vzpomínat

  • 14.8.2018 (6:57)
    Permalink

    Chtěla bych touto cestou vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast, rodině, přátelům a všem kdo tohoto milého pána znal. Měla jsem tu čest ho poznat a jsem ráda za to. Bude všem moc chybět. Maminka od volejbalistky OP Prostějov.

    Reagovat
  • 14.8.2018 (8:40)
    Permalink

    Chtěl bych vyjádřit upřímnou soustrast blízké rodině a všem pozůstalím.Měl jsem tu čest poznat pana Papcuna(i když krátce)a musím se smutkem konstatovat že nás opustil PAN TRENÉR. Z jeho zapálení pro volejbal a přístup k děvčatům by se mohli mnozí učit. KLÁNÍM SE A NEZAPOMENEME.

    Reagovat
  • 14.8.2018 (10:51)
    Permalink

    S Milošem jsem měla tu čest spolupracovat a neznám čestnějšího a zapálenějšího trenéra a zároveň báječného člověka se smyslem pro humor, jakým Miloš bezesporu byl. Chtěla bych vyjádřit upřímnou soustrast rodině a všem blízkým a vzdát hold PANU TRENÉROVI. Milošku, budeš nám všem moc chybět, nikdy nezapomenu.

    Reagovat
  • 14.8.2018 (16:08)
    Permalink

    Chci vyjádřit upřímnou soustrast rodině a všem pozůstalým.Potkávali jsme se jako trenéři,každý na jiné straně sítě.Výborný ,férový člověk.Volejbal přichází o další osobnost!!!Budeme vzpomínat!

    Reagovat
  • 14.8.2018 (18:41)
    Permalink

    proběhly tady vyjádření dospělých je na čase aby to převzal někdo z těch mladších protože přece jenom jsme k němu měli bližší vztah. Přišli jsme o strašně moc přišli jsme o našeho trenéra který nám toho předal strašně moc. Předal nám jeho zkušenosti, dal nám jeho čas, trpělivost, ale především nám zajistil ÚŽASNÝ TÝM a letos nejlepší sezonu vubec. Za to všechno od nás patří obrovské díky. Já osobně jsem s ním strávila 4 roky tvrdého trénování a jestli je tady někdo kdo je schopen za každou cenu donutit člověka pořádně makat je to právě on. Díky němu jsme tam kde jsme poněvadž sami bychom nedosáhli takových výsledků takže je to čistě jeho zásluha. Díky němu už toho spoustu lidí hodně dokázalo je možné že toho může dosáhnout i jedna z nás. Když se to náš tým dozvěděl všechny jsme začaly bezprodleně brečet a nemohly přestat, pro nás všechny je to obrovská stráta a určitě nám všem budou chybět ty jeho legendární hlášky které nás vždycky povzbudily, rozesmály a hlavně nám daly náplň hrát: “baby jedny nešťastný” “vy mě jednou přivedete do hrobu” “ticho tady bude” “ve škole a doma si dělejte co chcete ale tady budete poslouchat” “hrajte pořádně nebo si vezmu time a budete dělat pády” “ty nemůžeš na trénink jo? ty máš nějakýho friendboye” “ty seš trdlo”, samozdřejmě taky: “dej tam pecku” “nedávej takovou pecku” “pohni se” “nehýbej se” “vyskoč” “neskákej” “otevři tu ruku” “neotvírej tu ruku tolik” “počkej si na ten balón” “něčekej na ten balón on nepřiletí přímo na tebe” “natáhni víc tu ruku” “nenatahuj ty ruce tolik” a taky jeho každoroční slogan “zítra mám narozeniny, piju Plzeň”

    Pane trenére slibujeme vám že budeme hrát jak nejlíp umíme, dáme do toho všechno a klidně i budeme žrát parkety abychom to vyhráli stejně jako jste to dělal v našem věku vy. Nikdy ale NIKDY na vás nezapomeneme protože jste pro nás byl něco jako táta a i když to teď možná budeme táhnout dál s jiným trenérem tak se můžete spolehnout, že každou vyhrátou klidně i prohrátou hru budeme myslet jenom na to že bez vás a vaší podpory a naděje bychom se nikdy nedostali tam kde teď jsme. Obdivujeme vaši náplň pro hru a nepopsatelně vám děkujeme za to co jste pro nás udělal neskutečně si toho vážíme.

    Upřímnou soustrast rodině a příbuzným.. pro nás to byla stráta veliká neboť se považujeme za jeho druhou rodinu a myslím že zaslouženě protože nějakou tu dobu už ho známe a ten čas který nám věnoval se pro nás stal tím nejpřínosnějším co jsme ve volejbalovém životě dostaly.
    Budete nám strašně moc chybět pane trenére
    -Klára Telcová za všechny mladší žačky 2017/18

    Reagovat
    • 16.8.2018 (9:15)
      Permalink

      Moc krásně jsi to napsala, Klári.

      Reagovat
  • 14.8.2018 (20:44)
    Permalink

    Také bych chtěl vyjádřit soustras všem pozůstalým. Tomáš Kavala s rodinou

    Reagovat
  • 14.8.2018 (20:44)
    Permalink

    Upřímnou sustrast rodině a všem blízkým přátelům .Byl to skvělí člověk a výborný trenér jsem rada ze jsem měla tu čest ho poznat a vyslechnout si par dobrých rad.Děkuji maminka volejbalistky z Prostějova

    Reagovat
  • 15.8.2018 (10:16)
    Permalink

    Chtěl bych za sebe a svoji rodinu vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým. Bylo mi ctí Vás poznat a děkuji Vám pane Trenére, že jste mi předal cenné zkušenosti v juniorském volejbale a že jste trénoval Sáru Škodovou, díky Vám poznala volejbal a našla v něm obrovskou zálibu. Budete nám moc chybět. Zdeněk Bartl, Sára a maminka Sáry.

    Reagovat
  • 15.8.2018 (23:51)
    Permalink

    Klára Telcová to napsala skvěle! Podle mě to byl skvělý chlap a jeho hlášky a osobitý přístup na ty holky prostě fungoval, měly z něho velký respekt a zároveň se s ním i upřímně nasmály. Uměl to s nima jako málo kdo. Jako otec 9-ti leté dcery, kterou trenér Miloš Papcun jeden rok ténoval (v přípravce) a se kterým jsem měl tu čest několikrát tváří v tvář promluvit chci vyjádřit upřímnou soustrast nejbližším a všem kdo ho znali a koho trénoval. VELKÉ DÍKY!

    Reagovat
  • 16.8.2018 (10:31)
    Permalink

    When I heard the news about Mr. Papcun, at first I didn’t believe it. I was just staring at my phone, not saying a word. I didn’t understand how it could’ve have happened. This all just doesn’t make any sense to me… I miss him very, very much.
    Milý Pán Tréner,
    I am very sad that I will never see you again, that I will never get the chance to thank everything what you have done for me. I think I can truely say that you are one of the best coaches, and that I have never had someone who worked with that much love, passion and soul. I can still see your smile, hear you laugh and remember all the teaching… I remember when you asked me to write something english on this website… But I never thought I will write a letter like this.
    I am sorry for the family’s loss, and also for the team’s loss, because we were and always be, a big, caring family who never forgets.
    Emi Szabó and her family

    Reagovat
  • 23.8.2018 (17:33)
    Permalink

    Dekuji moc Vam vsem za Vase mila slova. 7. zari se doufam vsichni uvidime. Dekuji. Milos Papcun ml.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *